Občané nemohou být spokojeni se současnou Evropskou unií. Její systém mezivládních smluv je příliš vzdaluje od rozhodování o zájmech, které mají jako Evropané společné s jinými Evropany. Tyto zájmy se v něm mísí se zájmy národními, což činí jakékoliv rozhodování neefektivním či dokonce zcela nemožným. Systém je příliš slabý na to, aby občanům do budoucna dokázal zaručit zachování jejich sdílených hodnot a způsobu života. Jejich životy ale zbytečně zatěžuje technokratickými nařízeními nejrůznějšího druhu. Místo aby spojoval, tak rozděluje. Především je ale už od začátku vadný a pro svůj účel zcela nevhodný.

Ano, problém není v nastavení, ale v systému samotném. Toto si plně uvědomili již před dvěma staletími v Americe a svou tehdejší mezivládní Unii od základů změnili. Zahodili smlouvu a nahradili ji federální ústavou. A udělali dobře. Inspirováni americkým příkladem, přišli před stoletím a půl na to samé v Evropě, konkrétně ve Švýcarsku, kde rovněž nechali svou mezivládní smlouvu daleko za sebou a místo ní přijali federální ústavu. A opět udělali dobře.

Jenom my ve zbytku Evropy se pořád ne a ne poučit. Donekonečna se pokoušíme objevit kolo, které ale už dávno před námi objevil někdo jiný, paradoxně za použití evropské filosofie. Víme, že náš systém má vážné defekty, ale neustále se ho snažíme postavit na stále stejných špatných základech: mezivládních smlouvách. Budování spolupráce v Evropě na jakémkoliv systému smluv je chůzí ve slepé uličce. Mezivládní Evropa bude vždy trpět stejnými charakteristickými defekty, které ve svém Listu federalistů č. 15 popsal Alexander Hamilton. Při pohledu na úspěšné příklady z historie by přitom mělo být jasné, co Evropa musí udělat: spálit svou vlastní mezivládní smlouvu a přijmout krátkou a výstižnou federální ústavu.

Má to ale jeden háček. A tím jsou samotní občané. Bez jejich vůle a ochoty se v první řadě náležitě seznámit se všemi detaily, které v sobě federální cesta skrývá, a nepadnout přitom za oběť různým pověrám, předsudkům a mylným představám o federalismu, nebudou občané vědět, že právě federální cesta je ta pravá a nebudou mít proto důvod si ji zvolit. A protože jediný způsob, jak může fungující federace vzniknout, je na základě vůle a souhlasu občanů, zůstala by pro ně tato možnost díky jejich vlastní pasivitě a neinformovanosti i nadále uzavřena. To by byla sice věčná škoda, ale občané by si za to mohli sami. Proto je nanejvýš důležité, aby ve svém vlastním zájmu naslouchali upřímným návrhům na zlepšení situace a tyto návrhy si prostudovali s patřičnou pečlivostí.

Jedním z těchto upřímných návrhů a zároveň pomyslný kompas na cestě z mezivládního systému do federálního jsou Evropské listy federalistů, které jsem měl tu čest během uplynulého roku přeložit do češtiny. Zveřejněním překladu těchto 26 esejí jsem chtěl především rozvířit celospolečenskou debatu o klasickém federalismu, jako možnosti budoucího směřování Evropy, a také uvést tuto debatu na pravou míru. Listy jsou již přeloženy a zveřejněny, takže teď už je to jen na vás, milí občané.